Maketa Ďáblovy bible - Codex Gigas v Jevíčku

Codex Gigas

Úterý 8. žíří v 18:00 hodin - přednáška mistra knihaře Jiřího Fogla. Poutavé a zasvědcené vyprávění o maketě Codexu doprovodí film Antonína Krejčíře o práci knihařů. Srdečně vás zve Město Jevíčko a Městská knihovna Jevíčko.

Děkujeme panu Antonínu Krejčířovi za laskavé umožnění výstavení makety Codexu v Jevíčku.

Reprodukce pro potřeby olomouckého veletrhu se dočkalo celkem dvacet stránek z legendami opředené knihy. Nelehký vznik makety, která má hodnotu osobního automobilu, popíše na tiskové konferenci Ing. Jiří Rudolf. Odtud se vše dozví i veřejnost. Dílo bývá nazýváno Knihou knih nebo Knihovnou v jedné knize. Minulé věky ji právem označily superlativy jako Codex giganteus, Liber pergrandis, Gigas librorum či Codex gigas. První zmínky o Ďáblově bibli pocházejí z roku 1295, ale předpokládá se, že je asi o půl století starší. Byla nejspíš vytvořena okolo roku 1229 v prostředí malého benediktinského kláštera v Podlažicích u Chrudimi. Nedochovaly se však žádné doklady o jejím vzniku, autorovi či důvodu sepsání. Kniha je to neobvyklá i na dnešní poměry; není divu, že ve středověku byla považována za osmý div světa. Její dřevěné desky, potažené bělavou kůží s kovovým zdobením měří 920 x 510 x 22 mm. Obsahuje 320 pergamenových fólií (640 stran) o průměrném formátu 890 x 490 mm; z neznámých důvodů však někdo 8 stránek vyřízl… Některé fólie tvoří dvoulisty a svou drsností a nepoddajností připomínají spíš kůži nahrubo preparovanou než zpracovanou do formy pergamenu. Soudí se, že k získání materiálu pro tak velkou knihu bylo zapotřebí kůží asi ze 160 oslů. Do knihy je latinsky, vepsán text nejen celé bible, tj. Starý a Nový zákon, ale i Kosmova Kronika česká, řada různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, seznam podlažického bratrstva i zaklínadla a všelijaké dobové záznamy. Celá výzdoba knihy je ojedinělá, iluminace tohoto díla je tvořena nádhernými iniciálami v červené, modré, žluté nebo zelené, místy zlaté barvě. Celé zpracování je dokonalé – je to dílo písařského mistra.

Ďáblova Bible z Podlažic

Codex gigas neboli Ďáblova Bible je středověký rukopis, který proslul ze dvou důvodů. Zaprvé je pokládán za největší zachovalý bohemikální i evropský rukopis. (Codex gigas znamená „obrovská kniha“.) Zadruhé obsahuje velký celostránkový portrét ďábla. (Což vysvětluje druhý název rukopisu.)

Rukopis vznikl někdy v letech 1200 až 1230. Podle odborníků je pozoruhodné, že prakticky celý rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je podle všeho dílem jediného člověka, který zřejmě pracoval v zaniklém benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku.

Dřevěné desky v kůži (rozměr 920x505x220 mm) obsahují 312 pergamenových fólií, na nichž je Starý i Nový zákon, Kosmova kronika česká, spisy a traktáty, kalendář s nekrology, seznam podlažického bratrstva aj.

Původním majitelem byl Benediktinský klášter v Podlažicích, krátce pobyl u bratří v Sedlci. Odtud jej zakoupil převor Břevnovského kláštera opat Bavor a uložil v Broumovském klášteře. Odtud jej nechal odvést do sbírek zajímavostí císař Rudolf II. na Pražský hrad, odkud jej za třicetileté války v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Nyní uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.